O Ketkováku a tak

O Ketkováku a tak

Co to vlastně je podzimní toulání? Jen tak vzít batoh, nasednout na vlak a nechat se unášet tím jemným kymácivým rytmem, pak vystoupit někde, kdekoliv se mi to bude líbit a pár dní o sobě nenechat vědět? Snad :). Od mala jezdívám do přírody a s údivem pozoruji vývoj toho "prožitku". Když jsem byl kluk a bylo mi deset, jezdili jsme s turistickým oddílem Entové. Já byl v jedné družince a nejvíc jsem se těšil, jak budeme hrát všecky ty bojovky, běhat, šifrovat, vyhrávat... Když se spalo venku, tak dobrá, ale nebyl jsem z toho nijak unešen. Všechny tyhle dny mi to ale zaryly hluboko dovnitř. Uvědomil jsem si jak lesy můžou být krásné. Pak přišla řada jiných oddílů a nakonec jsem jezdil s Kleofášem a partou kamarádů z Brna na delší čundry a výpravy po celé republice. Už to nebyly hry, ale spíše lidé, co jsem na těch výpravách hledal. Mluvili jsme celé hodiny a bylo to příjemný. Jedna z mnoha dalších etap. Potom všechny ty bronťárny a víkendovky, desítky a desítky dnů, co člověk tráví v přírodě. A najednou zjišťuješ jak tě ta příroda naplňuje. Jedu na čundr po Nízkých Tatrách a celé dny se opíjím těma krásnýma lukama na vrcholcích, tím jak si vítr hraje s trávou, jak se stromy ohýbají, těma panoramatama a syrovou krásou vysokých hor. Častokrát si jen tak sednu a koukám. Všechno se vlní, hýbe, žije svým životem a je to tak úžasný celek. Ketkovák je zajímavé místo. Vylezete nahoru a najednou vás to pohltí. Ten rozhled, ty kopce a skály, dole zurčí Oslavka a tady nahoře fučí vítr. Je to taková podzimní meditace. Cestou jíte kyselá jablka, brodíte řekou, hledáte značku, vyprávíte o všem možném a kocháte se krajinou. Večer se rozdělá oheň, oheň který hřeje a praská a v noci se klepete ve spacáku, protože teploty táhnou kamsi k nule. Asi se to nedá popsat, vždyť jak píšu, já k tomu hledám cestu už nějakých třináct let, ale je to hrozně magické a uklidňující. Takže pokud váháte, jestli vzít batoh a vyjet někam na víkend, tak neváhejte. "Tam šumí větve stromů a do měsíce hromů bych se hnal" ahoj Žblebt