U tebe

truchlim a pritom jsem stastny
usmev i oci se rozpousti
letni noci umi byt hrejive a piscite
brouzdame pramenici vodou a ty mi odpoustis
navzdy
jako vcera
stale si verime
neni to jen basen co mi zpivas
opustena slova, ktera jsem si zapomnel u tebe
zacinam byt presvedcivy ve sve nepresvedcivosti
zacinam ti rozumet
misto prani je treba zit
misto skutku je treba milovat
misto  smutku je treba odpoustet
uprostred zivota se neprestat sblizovat
nikdy nejsme dost stari, abychom nebyli sami sebou
sebou a s tebou