Individualismus

Syté slovo, slovo o nás o naší společnosti, společný jmenovatel moderní společnosti. Každý sám za sebe. Stresy ze zaměstnání, bázeň před ostatními, tvrdý business, nevraživost k druhým, intolerance, propastné rozdíly mezi životy lidí. Mám jedinou otázku. PROČ ? Proč tomu tak je. Trápí mě to. Nevidím v tom žádný smysl, proč jen tomu tak je. Vím, umím historicky pochopit, jak k tomu došlo, jaké věci hráli svou roli a co hraje tu roli dnes (peníze). Někde jsem četl, že jediná náprava současné společnosti je možná formou celosvětové revoluce. Vše vždy převálcují ti velcí, ty velké korporace, pánové v drahých autách a hadrech. Jak trapný. Já nechci hrát na svoje triko ! Nestojím o to. Chci, aby se lidi v tomhle národě měli dobře, aby byli šťastní, aby si sebe vážili, aby se měli rádi. Místo toho mě vše nutí k tomu, abych se zavíral, stával větším individualistou, myslel na sebe. A mě to nebaví. Proč neumíme žít jako komunita ? Jako parta lidí na stejné lodi, je jenom JEDEN ČLOVĚK, jen jeden, jen jedna příroda. Jeden svět, jeden život, nechci dělat žádné rozdíly. Nevidím důvod proč se mám já topit v přepychu, když celá afrika hladoví, když je pácháno tolik bezpráví, proč já mám sedět a chroupat buráky a čučet na bednu, kterou mám tam od těch číňanů, co sice umírají při extrémních pracovních dobách, no ale co už. Jsem tu abych žil ne ? Aby ze mě byl velkej samec, co bude mít ještě větší auto, co bude chodit a bude mu patřit celej svět. Možná kdyby bylo víc intelektuálů, víc lidí, co udají směr a konečný odklon od extrémního kapitalismu. Kapitalismus je šelma, jejím smyslem je zisk. Trhem se řídí vše a snad to ani nevidíme, ale máme ho na každém kroku, na každém rohu, mění naše životy. Prozatím. ž